Bücker Bü 131 Jungmann byl původně německý dvoumístný cvičný akrobatický letoun užívaný především za druhé světové války. Letoun navrhl konstruktér švédského původu Anders Anderson. První zkušební let se konal 27. května 1934. Protože se jednalo se o zdařilý typ stal se v Německu cvičným letounem Luftwaffe. Letoun zaznamenal značný obchodní úspěch i v zahraničí a byl vyvážen do mnoha zemí světa. Jeho licenci zakoupilo Československo, Maďarsko, Japonsko, Španělsko a Švýcarsko.

Oproti originálu je snížená maximální vzletová hmotnost na 450 kg, tak aby splňovala kriteria UL kategorie. Motor byl použit upravený automobilový Suzuki 1,6 16V s výkonem 75 kW. Přesto, že vypočtené pevnostní násobky jsou stejné jako u originálu, je bohužel v UL kategorii zapovězená akrobacie. Dojem "show plane" však umocňují alespoň kouřové efekty za pomocí vstřikování nafty do výfuku.

Jedná se o letoun klasické smíšené konstrukce typu Piper, konstrukce pana Podešvy ze Šumperka. Změněna byla geometrie křídel, podvozek je hydropneumatický a u posledních verzí samonosný. Používány jsou motory Suzuki s reduktorem s ozubeným řemenem, o výkonu 75 – 90 Kw. Ocasní plochy jsou profilové, svařené z duralových trubek. Maximálně byl zvětšen prostor pro posádku.

Zenair Zodiac CH601HD je dvoumístný celokovový dolnoplošník s jednoduchou konstrukcí, navrženou tak, aby si letadlo mohl postavit každý s použitím základního nářadí. Svými výkony však letadlo překoná představy o amatérské stavbě. Ve verzi HD (heavy duty) se jedná o opravdu robustní stroj s maximální rychlostí 240 km/h a násobky přetížení +-6,8G, za což by se nemuselo stydět kdejaké akrobatické letadlo.

Jakovlev Jak-3 byl sovětský stíhací letoun vyráběný a nasazený během druhé světové války a považovaný za jeden z nejlepších stíhacích letounů druhé světové války. Jakovlev Jak-3 je jednomístný jednomotorový samonosný stíhací dolnoplošník s jednoduchými ocasními plochami a záďovým zatahovacím podvozkem.

Oproti originálu byl letoun zmenšen na 82% velikost, aby se docílila maximální povolená vzletová hmotnost 600 kg. Křídlo a ocasní plochy jsou celokovové, trup svařen z ocelových trubek a potažen duralovým plechem. Podobně jako původní letoun. Podvozek je zatahovací, včetně ostruhy a je poháněn ztlačeným vzduchem. Odpružení je hydropneumatické. Motor Suzuki 2500 V6, s řemenovým reduktorem a za letu stavitelnou vrtulí.

Letoun Jakovlev Jak-11 vychází typově ze sovětského stíhacího letounu Jak-3, který s hvězdicovým motorem AŠ-82FN vzlétl již 10. listopadu 1945. Tento stroj se však do výroby nedostal, ale došlo k jeho další modernizaci a vznikl tak nový letoun, který se podrobil zkouškám na jaře roku 1946. V Sovětském svazu se vyráběl v letech 1947–1956 a celkem zde bylo vyrobeno 3859 kusů.

Roku 1953 prodal Sovětský svaz licenci letounu Československu a v továrně Let Kunovice byl stroj vyráběn pod označením LET C-11. V letech 1953–1956 zde bylo vyrobeno 707 kusů. Letoun se používal pro výcvik pilotů stíhacích letadel, pro nácvik střelby, fotoprůzkum i bombardování. Kromě SSSR a Československa bylo letadlo používání v zemích Varšavské smlouvy, ve spřátelených rozvojových zemích, ale též i v Rakousku.

Replika letounu je stále ve výstavbě. Bude také zmenšena na 82% velikost a konstrukčně bude velmi podobná replice Yaku 3, bude zde ovšem použit hvězdicový motor.

ALTO je jednomotorový dvoumístný samonosný dolnoplošník. Letadlo bylo navrženo jako jednoduchá celokovová konstrukce vhodná i pro stavbu v amatérských podmínkách. Ovšem s dostatečným výkonem odpovídajícím standardům této kategorie, s nízkými náklady na údržbu a s jednoduchým a příjemným ovládáním v letu.

My jsme toto letadlo montovali ze stavebnice, to znamená, že zákazník si dovezl letadlo v tzv. rozsypu a na nás bylo vše zpasovat, dovrtat a snýtovat. Dále připasovat motor a celou jeho instalaci, vyrobit kryty motoru, nalakovat a vše uvézt do letuschopného stavu.